Jak vybrat školu
1. Podle zájmu
Má-li žák 9. třídy jasný a vyhraněný zájem, je pro něj výběr správné školy ulehčený. Pocházíte-li z rodiny stavařů a máte-li také o tento obor zájem, vyberete si stavební průmyslovou školu. Podobně další typy průmyslových škol: elektrotechnické, strojnické, dopravní, chemické apod.
Trochu větší problém je s výběrem škol ekonomického typu. Žák 9. třídy zřejmě ještě nemůže mít vyhraněný zájem o ekonomii, navíc při zájmu o další vysokoškolské studium ekonomického zaměření je možná výhodnější podat přihlášku na gymnázium, kde bude student lépe připraven na přijímací zkoušky z matematiky.
U volby gymnázia lze napsat, že touto volbou nic nezkazíte. Studentovi gymnázia se otevírají všechna možná další pomaturitní studia a přitom dnes po absolvování gymnázia najdete i přímé uplatnění v praxi (aspoň ve větších městech). Gymnázium minimálně naučí 2 světové jazyky a práci s počítačem, a přidáme-li aspoň minimální rozhled v dalších oblastech, neměl by být problém najít hned po střední škole zaměstnání.
2. Podle umístění a času dopravy
Kritérium časové dostupnosti školy se mi jeví jako jedno z nejdůležitějších. Velmi dobře bych zvažoval dojíždění do daleké školy, pokud srovnatelné studium leží za rohem. Chodí-li student do školy přibližně 200 dní ve školním roce po dobu 4 let, tak časová úspora 1 hodiny denně představuje za dobu studia 800 hodin (33 celých dní). Navíc je z mnoha důvodů dobré, bydlí-li na blízku přímý spolužák ze stejné školy, a to se přihodí spíš tehdy, chodíte-li do školy ne příliš vzdálené od místa svého bydliště.
3. Podle šancí na přijetí
Určitě platí, že velký je ten, kdo si dává velké cíle, a malý ten, kdo má jen malý cíl. Já osobně bych doporučoval usilovat o přijetí na zvolenou školu bez obav a strachu, ale každý jsme povahově jiný. Jen bych podotknul, že po prvním kole, na které je na některých školách opravdu nával, vždy existuje spousta středních škol s nenaplněným stavem a dychtících po studentech. Je mnohdy zbytečné z přílišného strachu už dopředu vzdát souboj o přijetí na vysněnou školu a spokojit se s přihláškou na školu, na kterou byste se dostali tak jako tak po prvním termínu.
4. Podle kvality školy
Tak to je velmi neurčité kritérium. Školy, které se holedbají svou kvalitou, se mnohdy opravdu jen a jen holedbají. Při posuzování statistických informací je třeba mít na zřeteli slavný Churchillův výrok a věřit jen těm statistikám, které si sami zfalšujeme. Například statistika o přijetí na vysokou školu. Mnohé školy využívají toho, že velká část studentů se pro jistotu hlásí hned na celou řadu vysokých škol a na některé (hlavně technické) se dostávají bez přijímaček. Zahrnou tak od jednoho studenta hned několik přijetí na VŠ a tím celkové procento stoupne, mnohdy se blíží ke 100 %. Bohužel máme ve státním systému školství téměř socialistické vztahy, ředitel školy nemá finanční páky jak zvýhodnit nejschopnější pedagogy a existuje velmi malá možnost výběru pedagogických pracovníků na opravdovém trhu. Určitě neexistuje stav, že by nějaký ředitel tady stáhl 2 nejlepší matikáře ze širokého okolí, tady 4 jazykáře, tamhle chemika a bioložku atd. Většinou se středoškolští učitelé snaží umístit nejblíže svému bydlišti, jelikož platově se škola od školy téměř neliší. A státní systém financování škol také neumožňuje výrazné technické rozdíly mezi školami. Vybavení škol je tak spíše určeno rokem vybudování dané školy. Novější školy mají lepší tělocvičny, mohou mít venkovní sportoviště a modernější učebny. Starší školy mají zase obsáhlejší sbírky a knihovny.
5. Podle dne otevřených dveří
Jeden můj kolega řekl, že když jde vybírat pro syna školu na den otevřených dveří, zkoumá, jak o sobě daná škola lže s vědomím toho, že ví, jak o sobě lžou školy, na kterých učil. Je na tom kus pravdy. Mějte na paměti, že den otevřených dveří je návštěva takové Potěmkinovy vesnice. Škola předvede a ukáže jen to, čím se umí a chce chlubit. Odvrácenou stranu Měsíce na dni otevřených dveří zkrátka nenajdete. Přesto mají dny otevřených dveří svůj velký význam. Můžete nasát atmosféru školy, rozpoznat vztahy v pedagogickém sboru, prohlédnout si učebny a posoudit, zda by Vás půldenní vysedávání ve zdejších lavicích nepřivádělo do depresí.
6. Podle internetových stránek
Opět jen pomocné kritérium. Škola, která má lepšího a šikovnějšího vývojáře www, nemusí být nutně lepší. Na internetových stránkách školy spíše rozpoznáte možnost mimoškolních aktivit. Je důležité vědět, že u mnohých škol existují také paralelní internetové stránky, které si vedou studenti, mnohdy ti nejvíce opoziční. Tam se často dozvíte více než na oficiálních stránkách školy.
7. Podle atmosféry pedagogického sboru
Na velkých školách, které přibírají každoročně 3 až 4 nové třídy a více, pracuje několik desítek pedagogů. I když máte skvělé reference na některé z nich, nikde není psáno, že Vaše dítě (Vás) nebudou učit právě ti, kteří zas až tak skvělí nejsou. Přesto je na školách, kde kantoři tvoří „partu“ a dobrý pracovní kolektiv, lepší tvůrčí atmosféra než na školách, kde vládne ve sboru ponurá, nekamarádská nálada.
8. Podle informací od studentů nebo absolventů školy
Důležité kritérium s tím, že je nezbytné každou informaci prověřovat se zřetelem na to, že jednotlivé názory jsou nutně subjektivní. Tady je určitě potřebné nespolehnout se na informaci z jedné ruky, ale obstarat si hned celou síť informací od většího počtu studentů spojených s danou školou.
9. Podle důrazu na kázeň, nebo naopak uvolněnost
Některé školy jsou známé tvrdším přístupem, přesnými a nepřestupitelnými pravidly. Jiné dávají důraz na individuální přístup. Některé školy se samy profilují přísným přístupem ke kázeňským prohřeškům, jiné naopak předem referují o své ochotě pracovat s problémovými žáky. Nevybírejte školu, která by Vám tímto přístupem nevyhovovala.
10. Neexistuje špatný výběr
Tento odstavec berte tak trochu s rezervou. Ale na druhé straně určitě platí, že i výběr špatné školy není tragédií. Kdykoli se dá usilovat o změnu, o přestup na jiný typ školy nebo stejný typ, ale blíže, jinak vyprofilovanou školu atd. Každá škola poskytuje ucelené středoškolské vzdělání, a zjistíte-li v průběhu docházky, že by Vám vyhovovalo trochu jiné nasměrování, můžete formou samostudia nebo různých kurzů své vzdělání doplňovat. Jsou známy mnohé případy, kdy student učiliště později exceloval na matematicko-fyzikální fakultě, studentka obchodní akademie patřila k nejlepším na medicíně, student stavební průmyslovky se stal úspěšným právníkem atd.